Strašidelný statek VI.

V naší obci se v sobotu 5.11. 2022 již po šesté rozzářily nádherné dýně od paní Ivety Benešové a otevřeli se brány do světa nadpřirozených bytostí.

Stezka vedla jako obvykle od kaple Andělů strážných přes náves, statek manželů Vackových, a okolo kouzelného rybníku, až do útrob zámku.

Vchod do statku hlídal stařičký kombajn se zapomenutým kombajnérem (čti asi 400 let starým) , který zahalil dýmem všechny neživé, a naopak všechny živé pouštěl do útrob, kde měla svá doupata a skrýše, nesmírně ošklivá stvoření.

Podél stezky jste mohli potkat nespočet strašidel, duchů, čarodějnic a různých jiných nadpřirozených bytostí, které vyšli ze svých úkrytů a snažili se svou kouzelnou mocí ošálit zbloudilé poutníky.

Další v řadě byl náš tradiční Encovanský vodník, který se svými bludičkami tančícími na hladině a lákajícím hříšné duše do jeho spárů, vykouzlil velkou nejistotu u všech kolemjdoucích poutníků.

Kdo utekl vodníkovi, došel až do strašidelného zámku, o kterém se traduje, že jej obývají hrůzostrašné bytosti, duchové zemřelých jeptišek a v jeho sklepeních se nachází brána do samotného pekla.

Z nádvoří již nebylo návratu a tak museli všichni sestoupit do podzemí.

V podzemí jste se mohli setkat s duchem který procházel zdí, mrtvou princeznou, která z nešťastné lásky vyskočila z okna zámku nebo morového doktora, který vám pustil žilou.

Kdo zdolal veškeré nástrahy podzemí, musel projít až do poslední sloje, kde se nacházela samotná brána pekelná.

V místnosti plné kouře, ohně a síry byl odporný ďábel, který rozhodně neměl radost z přítomnosti lidí a všechny hříšníky se snažil napíchnout na vidle a vtáhnout k sobě do pekla.

Kdo unikl ze spárů pekla, mohl podzemí opustit a u východu se vykoupil vlastní krví.

Nakonec strašidla zjistila, že jsme sice živí, ale zároveň jsme vlastně také docela hodní, a tak se rozhodla pořádně nás prozkoumat zblízka.

Ani čert letos nakonec moc neotálel a přišel se také podívat mezi pozemské bytosti, ty ale z jeho přítomnosti moc radost neměli.

Jako v každé pohádce, tak i naše letošní strašidelná akce měla šťastný konec a dokonce samotný čert, byl spolu s vodníkem dětmi oceněn.

A pro čerta se jednalo přímo o cenu nadmíru strašlivou!

Prý stejně strašný, jako vodník? Nesmysl!

Všichni moc dobře vědí, koho se děti bály nejvíce a vodník to rozhodně nebyl!

Ale abychom nekřivdili vodníkovi a nebrali tolik vážně čertovu ješitnost...

Oba obdrželi svou půlku diplomu, za nejohavnější stvoření, které v Encovanech žije, z rukou krásné čarodějky Ivety Denkové.

Všichni také věříme, že i odporný čert měl z ocenění radost a svou půlku diplomu, má dosud vystavenou nad pekelnými váhami.

Všichni návštěvníci se mohli se strašidly vyfotit a odnést si tak s sebou vzpomínku na výjimečné setkání mezi živými a těmi ostatními. Když se strašidla začala pomalu vracet do svých obydlí, byla pro všechny ostatní připravena večerní zábava.

Ti nejmenší si tak mohli zasoutěžit o nejhezčí masku a v mnoho dalších soutěžích také o hodnotné ceny a nebo například o překrásné vyřezávané dýně.

Dovolte mi touto cestou poděkovat všem z organizačního teamu spolku Encohrátky z.s.,protože bez zápalu a nadšení těchto lidí by podobná akce nikdy nevznikla.

Jmenovitě bych rád poděkoval manželům Vackovým, kteří k akci propůjčili svou stodolu, kombajn a syna Josefa, jako syna výčepu, paní Zdeně Bulákové, jednatelce spol. BYBLOS s.r.o., která nám i letos a přes probíhající stavební úpravy, dovolila využít nádherné prostory zámku a jeho sklepení, paní Marii Kébrtové, za vyrobení odznaků statečnosti a zajištění mobilního WC, Petru Ranšovi, který se jako tradičně postaral o grilované speciality, párky v rohlíku a vynikající svařák, mojí milované Ivetce Denkové, která akci vedla spolu s paní Ivetou Benešovou, která měla pod palcem nejen strašidla, ale také vyrobila malá umělecká díla, v podobě vyřezávaných dýní.

Dále paní Sedláčkové, která nám na akci dýně věnovala, Míše Jůnové, Vlastě a Janu Hetzerovým, kteří se zhostili příprav již od ranních hodin, manželům Fibichovým za nápoje pro děti a ohnivou vodu a hlavně všem strašidlům, která byla ochotna se probudit z posmrtného života.

V neposlední řadě děkuji obci Polepy, která nás finančně podporuje a pomohla nám zároveň s logistickým zabezpečením a vám všem, za vaše štědré dary v podobě dobrovolného vstupného.

Pevně věříme, že se vám akce líbila a zachováte nám svou přízeň u dalších ročníků. 

- Za Encohrátky z.s. Tomáš Velc -